Pigs Are Back (2005)


Tuberculosis Zine

Pigsty lze již označit za klasiky Českého grindu. Jejich dosavadní počiny sklízejí úspěch na všech frontách a jejich styl je velmi dobře definovatelný a rozpoznatelný. Hold kdo umí umí!!! Novinka „Pigs Are Back“ přichází necelé dva roky od vydání geniálního mini „Spider“. Ti z vás kdo tenhle matroš znaj můžu ujistit ,že Pigsty se pustili do ještě většího experimentování. Hudebně je deska rozdělena na jakési tři části. A sice. Prvních sedm kousků je onen známý Pigsty grind/chlív and´ roll jehož plnohodnotnou složkou se staly chorálové zbory, které pozorný posluchač mohl zaslechnout již na mini „Spider“ Druhá část alba (songy 8 až 10) pojmenovaná Quadamage je vyložená avantgarda, která s grindem nemá nic společného a není divu, když se na ní podle všeho podílel DeSed z Dark Gamballe. Některé riffi sice můžou vyznět grindově, ale to je tak vše jinak je to míchanina elektroniky, hip hopu, industriálu, rocku, popu a já nevim čeho všeho, navíc s několika polohami čistého vokálu včetně ženského. A aby toho na nebohého posluchače nebylo málo je vše nazpíváno v Gambalštině, nebo co to je za jazyk. Soudím, že pro někoho bude tohle zřejmě nestravitelná krmě. Třetí část (songy 11 až 13) nazvaná „Subba“ se již zas nese v klasičtějším stylu Pigsty, kde si vokály rozdělili dva hosté, Puti & Killy. Zda jsou vokály čistě v jejich režii, nebo se na nich podílel i dvorní řvoun Pigsty „Topina“ fakt nevím, jelikož v tom chlívku to nějak nejde poznat. Samozřejmostí téhle desky je kvalitní zvuk ze studia „Šopa“ a rovněž povedený poněkud avantgardní booklet. Jako bonus CD obsahuje i hóódně podrobnou a výborně zpracovanou multimediální stopu, kde najdete videa, fotky, mp3 a vůbec veškeré informace kolem Pigsty. Pokud bych tedy měl shrnout obsah tohohle CD, tak z něj mám v hlavě pěknej maglajs. Pigsty nestojí na místě a snaží se svůj styl neustále rozvíjet a pouštějí se do neprozkoumaných oblastí hudebního spektra. Jestli je to dobře, nebo špatně ukáže jen čas. Já jsem nakonec dospěl k názoru, že i přes nespornou laťku kvality, kterou novinka oplývá si radši pustím mini „Spider“, který je podle mého názoru spolu se „Sunrape“ od Ingrowing tím nejlepším co lze v současnosti sehnat na tuzemské grindové scéně.
Ganay 8 / 10


METAL-MAN

Začalo to jednoho pátečního rána, kdy jsem nevěděl co si strčit do discmana. A vzhledem k tomu, že mi CD Pigsty leželo již nějaký ten den na stole, řekl jsem si že to zkusím. Album by se dalo rozdělit na tři části. Tedy ono takto rozdělené je. První až sedmá skladba obsahuje klasický grindový matroš Pigsty. Druhé dvě sekvence(každá po třech kusech) jsou jakési podprojekty s hostujícími muzikanty, které jsou diametrálně odlišné, ale k tomu se dostaneme. Začneme tedy první částí, což jsou Pigsty ve své celé parádě. Rychlý drtivý grind, který zaujme hlavně jemným použitím samplů, které dodává kapele exotické vyznění. Sypanice střídají pomalejší “hopsací“ pasáže. Časté změny temp a občasné rytmické „kudrlinky“ dělají materiál velmi zajímavým. Zpěvák Topi nezůstává pozadu a své brutální vtahy střídá velmi umě s různými druhy řevů a zvuků zvratek a vepřů. Když k tomu přidáme ještě sborové chrochro zpěvy není zde jediné výtky. Zvukově je všechno perfektní. Nádherně je slyšet jemně zkreslená basa, která všemu dodává ještě více na brutalitě. Některé tracky jsou vyplněny remixovanými melodiemi od Zdeňka Lišky a jinými zvrhlostmi. Vše v poslední skladbě zakončí Rudolf Hrušínský s hláškou z filmu Spalovač Mrtvol : Ano ano…Myslel jsem něco veselejšího. Pak už je čas na podprojekt Quadamage, který nazpíval jistý vepřomil zvoucí se 10. Jedná se o hodně experimentální materiál, kde není o čistý vokál nouze. Hned první skladba dost silně evokuje rytmikou šílence Meshuggah, ale není to zas tak zvrácené. Všudypřítomné samply podtrhávají atmosféru celé záležitosti. Zpěvově je tato část asi nejpromakanější z celé desky.V jedné skladbě zde nalezneme jasné vlivy reggae, vepřová nechutnost v druhé je opravdu nápad k nezaplacení a skvělý je také zpěv vzdáleně připomínající černošské spirituály. Je toho tady v těch třech skladbách až dost. Doporučuji spíše poslechnout. Třetí a poslední sekvence je však opět návrat k brutálnímu a nekompresnímu grindu. Subba je oproti Pigsty však možná ještě trochu punkovější a rychlejší. Prostě totální řež nakonec. Žádné samply, žádné rytmické oblbovačky, prostě jenom typická grindová řež. Celá deska je zakončena zhruba minutovým audiozáznamem hraní Quaka III, což není tak špatný nápad. CD také obsahuje datovou stopu s fotkami a dvěma živými klipy. K dispozici je také video z natáčení Pigs Are Back, které docela stojí za shlédnutí. Závěrem bych chtěl podotknout, že tohle CD opravdu sráží do kolen. Ačkoliv grind není má krevní skupina, tahle deska je naprosto skvěle poslouchatelná, nekompromisní, brutální, nápaditá a jenom potvrzuje fakt, že češi grind prostě umí.
Hodnocení: 8,5/10


Payo

Dříve než začnu psát o tom, co jsem slyšel, bych rád vychválil do nebe nebo do pekla, kam kdo bude chtít, booklet, který si tento kotouček sebou nese. Po dlouhé době jsem mohl prolistovat opravdu zdařilé dílko. A jak moc mne oslovila grafická podoba, o to víc mě dorazil obsah. Už dlouho jsem si v textech tak pěkně nepočetl. Čuníci „se vracejí“ v rytmu velmi svižném. Z repráků se začíná sypat zajímavý grindík, jako mají mazlíčci rádi. 3 vokály, které rozpoznávám, aniž bych musel soustředit střední ucho, vytvářejí parádní jízdu a hlavně celkem pestrou škálu zpěvů. Deska je rozdělena na 2 části. První, grindová, je parádní jízda a zcela určitě si tenhle nášup nejednou pustím. Druhá část CD je tvořena 2 „projekty“ (???-doufám, že sem správně pochopil), čímž se skladby žánrově mění. A protože tu teď padly dvě dvojky po sobě, raději připomenu, že jsme na čísle 3. Pokud působily předchozí počty trošku zmateně, podařilo se mi nastínit celkový dojem při kusém poslechu. Z repráků se linou stále PIGSTY, ale ve 3 různých podobách. Mě osobě nejvíc seděl první grindový díl. Další 2 díly, které jsou o něco kratší, jsou spíše v takovém hopso-elektro-power-sepulturo-metalu, kterému nehovím a tak do něj nebudu šťourat. Když se k tomu přidá 4 díl, kterým může být superior multimediální prezentace, která se tam taky ještě vešla, vzniká z tohoto CD velmi zajímavý kousek, svým pojetím přesahující hranice běžnosti.
Abc 8 / 10 | Nocturnator | dnes 07:42:01


Metal Massacre

Osobně jsem slyšel vyškovskou kapelu PIGSTY poprvé, ale musím konstatovat, že mě tahle partička velice mile překvapila. Slušně provedený grindcore, který má opravdu hodně dobrých nápadů. Někteří když zaslechnou název tohoto stylu, tak si představí neskutečný náťer bez nápadů, ale tady je skutečně co poslouchat. Ve skladbách je spousty pomalejších pasáží, zpěv chvílemi jakoby vypadl z nějaké HC kapely a do toho občas nějaký ten samplík vytváří velice zajímavou muziku. Nejsem sice žádný oddaný fanoušek grindcorových kapel, ale PIGSTY mě opravdu nenudí, vše má také veliké plus za vynikající zvuk. Nejvíce bych tuhle kapelu přirovnal ke švédským NASUM, ale to je čistě můj osobní názor. Tohle CD je navíc multimediální, takže jsou na něm k vidění dva videoklipy, záběry ze studia, fotogalerii a spoustu dalších zajímavostí o kapele.
Milan M. 8/10
zveřejněno 24.10 2005


SARET

Prasáci jsou zpátky s nový albem a je to návrat vskutku grandiózní. Célá deska je rozdělena do tří částí a jak jsem pochopil, jedná se vlastně o odlišné podprojekty ve kterých hostují další zpěváci. První část – Pigsty tak jak je známe. To znamená zničující grind. Časté střídání temp, střídání vokálů – od brutálních vtahováků po ječáky. To vše je ještě okořeněno samply z dílny pana Zděnka Lišky, což dodává kapele na zajímavosti. Poslední skladbu první části uzavírá Rudolf Hrušínksý hláškou : „Ano ano ano, myslel jsem něco veselejšího“. Myslím že je z filmu Spalovač Mrtvol. Druhá část Quadamage je nejavandgardnější částí tohoto CD. Není se čemu divit na této části spolupracoval muzikant 10, který je činný ve spolku Dark Gamballe. Tady se již nejedná o grind, ale o jakési tvrdé hopsání, nic pro mě. DG se mi nelíbí a nemusim ani tohle. To třetí část se mi líbí o hodně víc. Jmenuje se Subba a jsme zase zpátky u grindu, tentokrát ještě zběsilejšího než originální Pigsty. Vokály si vzali na starost dva hosté Putka & Killy, ale jestli přispěl i řvoun Topi se nedá dost dobře poznat. Ještě bych rád vyzvednul výborně vypadající booklet – něco tak hezkýho jsem už dlouho neviděl. CD obsahuje taktéž multimediální stopu s videoklipama z nějakého koncert, který se konal 4.9., sále video ze studia, obrázky MP3 atd.
Verdikt: 85 %
Hodnotil: Sodomizer


SPACEBEERS

Tak prasátka vylezla ze Šopy a albem "Pigs Are Back" oblažili naše sluchovody. Deska je rozdělena do 3 částí různých jak hudebně tak i textově. Takže bez otálení šup na to. V první části, která je typickým produktem jihomoravské sebranky se setkáváme s vyšperkovaným death/grind nářezem navazujícím na jejich předchozí počiny Spiders (2003) a Return(2002). Po úvodním intru (Sensitive People Love Music) nás pleskne do tváře druhý track "The Universe Pig+Monkey=The Essence Of Existence", který rychlostí a tvrdostí smete vše co mu přijde do cesty. Další flák "End Of All Lies" začíná R.A.T.M. dance riffem, ale ihned se zvrhává do pekelných obrátek. Následující "Crush" vás rozdrtí aby vás vzápětí ukolébal "kostelní" nástup skladby "Angels", kde jsou ke slyšení chorály, které se proplétají v pozadí celé andělské řežby. Titulní kousek "Pigs Are Back" nevystupuje z rozběhnutých kolejí a nabízí sypačku jak ji máme rádi. Poslední stopa první části "Pig Football" se po úvodních extrémních rytmech přesouvá do polohy, která předznamenává druhou část desky. Slovy klasika:-): Prasata se vrátila, uchvátila koryta a omrdala opičky - kurva do piči. Druhá třetina se nese ve znamení projektu(?) pod názvem Quadamage a začíná stejnojmennou hláškou z Quake 3 Areny (odkud jinud, že?). Tři songy navozující rytmikou a kytarovými řezy pocit, že posloucháte jedny jisté "mešuge" švédy jsou na desce hodně příjemným překvapením. Thrash/death v tomto podání je velmi chutný a melodický hlas, který projektu propůjčil pan "10" z Dark Gamballe se sem hodí až neúměrně dobře. Z "Gambáčů" se sem přenesla i mimozemština na které si normální člověk vyláme jazyk, ale do skladeb zapadá jako klíč do zámku. Názvy songů jsou následující: "Tabalabadach", "Farret" a "Gebr Ghare". Do třetí třetiny nastupuje kapela osvěžena a posílena o další dva řvouny - Killyho (Melancholy Pessimism) a Putky (Contrastic). Návrat k extrémnějšímu stylu v hc/grind kabátku pod jmenovkou Subba je opět příjemný a názvy songů "Good Flock", "False Preaches" a "Blind Lambs" již napovídají, že tady se bude střílet do křesťánů, slepého následování různých bullshit keců:-) a náboženství všeobecně. Závěrečné vteřiny desky jsou vyplněny záznamem z Quake 3 session a těmito pár fragy se s vámi kapela loučí. Majitelé počítačů si navíc na placce mohou vychutnat interaktivní obsah, kde naleznou diskografii kapely včetně mp3 ukázek z předešlých počinů, fotogalerii, live video z Toast For Dinner a video z „typického“ nahrávacího dne ve studiu Šopa. Impressive!!!
8/10.:richard:.


R.U.M. zine

Čuníci jsou zpátky! Nejedná se však o prasátka z písně od Jarka Nohavici, nýbrž o čtyři řádně našláplé Moraváky! Kdo by je neznal. PIGSTY se na každé desce snaží svůj grind core nějakým způsobem ozvláštnit a je třeba konstatovat, že se jim to daří nadmíru znamenitě. Stejně jako předešlé pavoučí miniCD, tak také tento následník má velmi zajímavou image, kterou zaregistrujete hned v okamžiku, kdy si prolistujete několik stránek skvěle zpracovaného bookletu. Album je rozděleno na tři části. První a nejdelší část tvoří typické „prasečí“ náklepovky s Topiho kanálním vokálem, kterému přizvukují ještě další dva hlasy a to většinou při drásavých sborech. I v těch strašných tempech však PIGSTY nezapomínají na své ulítlé nápady a vtípky. Např. kostelní intro ke skladbě „Angels“ je opravdu velice kontrastní k tomu, co se strhne v dalších několika vteřinách. I v tom šíleném marastu je však slyšet něco jako kostelní zpěv! Opravdu skvěle vychytaná věc. Prostě „No Angels- Only Pigs“. „Pigs Are Back“ = šílené přitlačení hard corem ke zdi. Tohle bude na koncertech určitě maximálně fungovat! Extrém no.1! No a pokud vás někoho děsně deptá korupce v našem fotbale, tak potom tu na vás čeká skladba „Pig Football“. Následuje druhá část , nazvaná Quadamage. Hlavní pěvecké úlohy se ujímá Jirka „10“ Sedláček z DARK GAMBALLE a návštěva „Prasat“ v Gamballském světě může začít. Tři šílené tracky v gamballštině a hudba PIGSTY dostává rázem úplně jiný rozměr. Myslím, že byste v těchto skladbách poznali spíše DARK GAMBALLE (ovšem na srazu s nějakou HC kapelou). Každopádně skvělé oživení. Pokud tato sekce byla poněkud experimentálnější, tak ta následující je doslova drtící! Žezla za mikrofonem se užívá Killy a naše milá prasátka jsou pro změnu na návštěvě u MELANCHOLY PESSIMISM! Aby toho nebylo málo, tak se ještě přiřítí jistý Putka (hádanka – kdo je ???:). Všechny závěrečné songy jsou doslova apokalyptické. „False Preachers“ připomíná šílený vepří karneval a o poslední zvrácené podobě CONTRASTIC („Blind Lambs“) ani nemluvě. PIGSTY vytvořili skutečně velmi barevné dílo a málo která grind coreová kapela jim v tomto ohledu může konkurovat. Když ještě přidáte kus hudební zručnosti, máte tu rázem grind coreové album roku a to jsme teprve v polovině. Hodně mě to baví poslouchat, prasáci sakramentský…Pro milovníky bonusů tu ještě jsou na skladě nějaké fotky, mp3, videa a další promo materiál. Co víc si přát?
ALLeš


FOBIA zine

Od MCD "Spider" utekly dva járy a Prasátka vyprcla na scénu opět dost komplikovaný CD našlapaný extrémním grindem, který v tuzemských končinách absolutně nemá obdoby. Novinka "Pigs Are Back" je složená ze tří samostatných a ucelených jednotek. První, sedmistopá, je jednotka pro Pigsty snad nejtypičtější. Hyper rychlej a melodickej grind core se spoustou vychytávek, jako např. chorály, který byly použity už na předchozím mini, pravidelný vyvažování grind ´n´ rollem, jež Pigsty mají zmáklej taky dost dobře a když se do toho ještě zapustí Topiho hrdelní výplody (chrocht, murmur, prasečí kvičení...), nad kterýma zůstává rozum stát, je to skvělá ukázka toho, že Pigsty se svým multi grindem bezesporu patří ke špici České scény. Druhá jednotka nese název "Quadamage". Jedná se o hodně chorý experiment, slitina HCčka, elektroniky a industriálu + moře dalších vlivů, svý zastoupení mají zřídka i grindový riffy. S vokálem zde pomáhá DeSed z Dark Gambale, což je asi ten důvod, proč mi to místy zní tak popově. Opě x poloh čistýho zpěvu, pravděpodobně tam slyším i mařku.Jazyk, v němž je nazpívanej tento třístopý díl, je pro mě cizí, snad nějaká Tabalabadachština.... Ale i z pohledu grindera musím uznat, že je to zmáklý opět dost dobře, no myslím, že dost fans tohle nezkousne. Závěrečná "Subba" je návratem ke klasickým Pigsty, vokál mají na starost kolegové Puti a Killy ze zpřízněných formací. Opět se jedná o neskutečný melodický chlív. Na CD je ještě multistopa, fotky, video, informace atd. (mj. moc povedená). Velký dík je potřeba věnovat naprosto dokonalýmu zvuku (studio Šopa).
Hodnocení autora: 10
Autor: Žanek

Hoci grind core už dlhšie nepočúvam, tak keď som si pustila toto album prvý raz, pomyslela som si len, že WAU. :-) No, aby som bola presnejšia, ide o niečo medzi grindom a crustom, aspoň vokálmi, ale vlastne kúsok aj rytmom. Obal má zaujímavý artwork, aj keď netuším, čo to na ňom vlastne je. :-) "Sensitive People Love Music", takéto meno nesie intro k tomuto albu, ktoré pozostáva zo stlmených bicích, klávies a nejakého toho hlásku, ktorý im tam "špeciálne nahral" Rudolf Hrušínský. :-)Pak sa spustí pieseň s odpoveďou na otázku, ktorá trápi ľudstvo už dlhé roky a trápia sa ňou všetci filozofi... A čo je to za otázka? No predsa: "Aký je zmysel života?" Pigsty na to našli odpoveď a znie takto: "The Universe Pig+Money=The Essence Of Existence" :-) No, to čo ma udivilo, popri rýchlom crutstovo/grindovom melodickom náreze, ktorý doslova človeka nadupáva energiou! - je to, že ja si fakt fakt nepamätám, že dakedy pred 6-7 rokmi by boli v grinde klávesy a elektronika??? :-) No vidím, že aj grind sa vyvíja a vyvíja sa vskutku zaujímavo. Ovšem, nečakajte tu nejaké dlhé klavírne partie :-))) a tak, skôr to len dopĺňa takú tú grindovú atmosféru kadejakými zvukmi. Vlastne mi to v tých chvíľach pripomína Fear Factory. No, tak toto naozaj môžem. Podobná je aj pieseň "End Of All Lies", "Crush". Hm, žeby som sa znova vrátila raz ku grindu? :-D "Angels" začína pekne anjelikovskými chorálmi, pak sa spustí sypanica gitary, basgitary, bicích a kvík kvík... Do toho crust kriky, ale fakt príjemné. Okolo druhej minúty sa začnú do drteníc vkladať chóriky a je to lepšie jak nejaký gothic, no fakt... :-) A pak sa to ku koncu odoberie opäť takými utlmenými chorálmi."Pigs Are Back" je zas taká crustovejšia, rytmom aj melódiou a paráda, dať si to na sluchátkach, ísť sa prejsť na slniečko, pritom skákať ako na gumičke a na všetkých sa usmievať :-))))) taký mám z toho pocit. "Pig Football" - rýche riffy, akože behajú prasiatka a ešte do toho atmosferické klávesy, no vám vravím, úplný prasačí futbal... :-))) Piesne sú proste výborné, rýchle, energické, vynikajúco zahraté, klávesové zvuky, elektronika, všelijaké hlasové pazvuky :-)), vynikajúce vokály, skvelý zvuk... Ja už neviem, mám z toho dilemu, poslednou dobou recenzujem toľko dobrých vecí... No, kiež by to tak bolo aj naďalej. :-) Pre mňa je toto v tom grind závale, čo poznám (a to som, ako počúvam, odchovaná viac na tej "staršej škole"), NUMERO UNO v grind core. Dúfam, že sa niekedy vyšantím na nejakom koncerte pri ich super hudbe!
Hodnocení autora: 10
Autor: Weronyka


METALOPOLIS

Chrocht chrocht prasátko se vrací, tak koukejte vyčistit chlívek. Tohle totiž není jen tak ledajaké prasátko. Tohle je pořádná svině, která se na vás přilepí a vy se ji jen tak nezbavíte. Navíc je hrozně návyková a ve svém počínání velmi rafinovaná. Svým čím dál hlasitějším chrochtáním si v našem prasečáku už vybudovala slušné renomé a s tímto kvílením se nám nabízí už počtvrté. S tvorbou těchto vyškovských svérázů jsem byl do současné doby obeznámen pouze coby návštěvník jejich koncertních vystoupení. Obzvláště v žánru zvaném grindcore je někdy rozdíl mezi živou produkcí a studiovou nahrávkou jako mezi dnem a nocí, a tak můj přístup, i přes spokojenost s koncerty PIGSTY, byl k novince snad až příliš opatrný. Ačkoliv opatrnosti není nikdy nazbyt, tentokráte skutečně nebyla namístě, protože "Pigsty Are Back" je deskou dobrou. Vyznavači kvalitního grindore (apropos existují i vyznavači nekvalitního grindcore?) přináší slušnou nálož dobře osvědčených postupů pro tento žánr, jakými jsou rychle (dobře) nasypané bicí, drtící riffy a několik vskutku prasečích hlasových poloh - od dávyvého jekotu, přes klasický řev až po vepřový ryk. Vše umně zaranžováno do chutného zvukového koláče, přesně tak, jak to máme radi. Ač nic objevného, ve svém žánru velmi ucházejícího. Nadstandard pak přichází v podobě mnoha zajímavých samplů nezřídka pocházejících ze starších českých filmů, které by se hodily spíše jako intro nějaké velmi temné metalové kapely z Bavorska. V tomto kontextu to však nevyvolává úsměv na tváři, nýbrž uznalé pokývání nad zajímavým a s nadhledem pojatým zpestřením grindového kolotoče. Nejednomu milovníkovi vepřových laskominek by tohle pošušňáníčko stačilo, ale jak jsem již říkal, tohle prasátko je velmi rafinované a ví, jak se má správně stolovat. Ví, že jídlo tvoří několik chodů. Chody jsou v tomto případě 3. Tři části, na které je deska rozdělená. tři rozdílné pasáže, z nichž ta prostřední mi po prvním poslechu způsobila menší šok. Grindující sypání má na chvíli pauzu a ke slovu přicházejí podladěné kytary a nu-metalové riffování... a ty rytmy bicích... hm, kde jsem to jen... koho mi to jen... mám to! Fakt jsou tam slyšet MESHU. Sice jen velmi vzdáleně, ale jsou. A ten povědomý a charismatický hlas... No jo, oni DARK GAMBALLE jsou ze stejného města, tak proč si přátelsky nevypomoct "zapůjčením" svého vokalistu pro tento "experiment". Nutno říci, že velmi zajímavý a povedený experiment. Ani bych nic nenamítal, kdyby se tvorba PIGSTY ubrala tímto směrem. Závěrečná část však nabíra zpětný kurz a nese se opět na grindové vlně. Možná ještě zběsilejší a divočejší, než začátek nahrávky. Musím říct, že tento neortodoxní přístup je mi velmi sympatický a snahu nestát na místě, když je podepřena i odpovídajícími výsledky, nemůžu ocenit jinak než pozitivně. K tomu připočtěme kvalitní produkci, pěkný booklet a zábavné texty a máme to za sedm a půl. PS: Pánové, nehrajte tolik toho Kvejka, hrozně to otupuje mozek a zabíjí čas. Přečtěte si radši nějakou pěknou knížku!
Dalas


MUZIKUS

Kvarteto Pigsty, posbírané po úrodných lánech jižní Moravy, představuje jedno z nejnápaditějších těles na hojně osídlené domácí grindcorové scéně. Svůj v zásadě typický „chlívoidní“ výplach obohacuje se specifickým smyslem pro humor o svérázné melodie a samply (žádné hekací úchylárny z pornofilmů, ale smysluplně zakomponované harmonické motivy, např. i z vážné hudby, což atmosféru desek jedinečným způsobem okysličuje). Po odbočce do světa pavouků na EP Spiders se čtveřice na novém albu Pigs Are Back vrací k oblíbenému konceptu vesmírných prasat (více na webových stránkách kapely) a rozhodně není bez překvapení. Po v zásadě typické v první polovině desky přichází razantní dramaturgický střih. Vnořená dvanáctiminutová sekvence, nezaměnitelným způsobem nazpívaná Desedem z kapely Dark Gamballe, přináší jakýsi experimentální psychotický post-grind, kořeněný exotickými melodiemi a sférickými zvuky. Závěr se opět nese v duchu obligátního třeštění, ani zde ovšem není nouze o netradiční prvky díky vokálním hostům Killymu (Melancholy Pessimism) a Putymu (Contrastic). Nic z toho ovšem nepoznamenává soudržnost a vyznění celku. Pigsty potvrdili pověst, jež je předchází: znovu natočili desku, která přináší vše, co má nabídnout správně šílená grindcorová sypanice, zároveň jde ale o výtvor muzikálně pestrý a inteligentní.
zlatý hřeb: Tabalabadach
zní to jako: boční projekt Nasum v „malých českých poměrech“
Body: ***** 5 ze 7
Autor: Michal Husák


METALWORD

A prasátka jsou zpět. Přiznám se, že jsem dosud, hovado jedno nevzdělané, neměl s Pigsty tu čest a tak si rozšiřuji svůj obzor až tímto albem. A že jsem se na tento "vyškovské patok" těšil, znaje chválu na něj pěnou ze všech stran, o tom nemějte pochyb. Psát o tom, že pánové drtí kvalitní masakr a opět hýří vtipem, by bylo nošením dříví do lesa. Takže pojďme na to odjinud (ne od lesa). Album bych rozdělil na 3 samostatné celky, pokud tedy nepočítám multimediální složku disku, která je kapitolou samou pro sebe. První část obsahuje 7 skladeb zcela v intencích PIGSTY - prasečí ryk a murmur, prasečí grind muzika, atd... Následující 3 songy jsou společným dílkem PIGSTY a dalšího vyškovského maniaka - zpěváka Dark Gamballe s číslem 10 ve vínku. Muzika někde na pomezí technometalu, grindu (toho je málinko) a gamballovského rocku. Texty zase někde mezi gamballštinou a svahilštinou. Poslední tři skladby se stylově vracejí ke grindu a zazpívali si v nich další hosté - Putka a Killy. Album Pigs Are Back díky třem rozdílným částem nezní jako sourodý celek, rozdílný je i zvuk a to je asi jediná i když pro mě dost zásadní výtka. Fanoušci PIGSTY samozřejmě tento detail hravě překousnou, takže vo co de!
OSI: 7- bodů


Noise master zine no.16

Další album PIGSTY je venku a opět na Bizarre... První, co tě musí praštit do očí, je obal. Kdo si alespoň trochu libuje ve vesmíru, bude spokojen. Obal je skutečně skvěle odvedená práce od Chytila (hughes@quick.cz) krom jedné maličkosti - velice špatně čitelná adresa labelu. To ale napravuje tohle multimediální CD po najetí na CD-rom stopu. Zde najdete velice pěkně odvedený program, ve kterém se nachází kompletní obal i s veškerými nerealizovanými návrhy včetně středového kolečka a zde už adresa je čitelná. Galerie fotek (největší držka je tam samozřejmě Barney, haha - zdravím obludo) nesmí chybět + kontakty a historie. Po kliknutí na jednotlivá alba můžete porovnat předchozí nahrávky. Vždy po jednom songu. Pak tu jsou dva video záznamy z koncertu a jeden ze studia. CD je rozdělený do třech sekcí. Každá sekce se nese v jiném hudebních duchu. Chtělo by to asi český překlady textů pro pochopení celého albumu, jelikož si myslím, že je to všechno silně mezi sebou provázaný. První sekce se jmenuje Pigsty a je v ní po 7 kusech řádnýho, technicky skvěle zahraného grindcore s death / hc elementy. Muzika se nese v rychlejším tempu a je doprovázená mohutným kostelním sborem, kterej ale vůbec neruší, ba naopak, velice příjemně zpestřuje už tak náročnou muziku. Překvapuje mě, jak mohlo dojít k tomuhle spojení..., každopádně je to dost dobrý. Sekvence Quadamage má 3 skladby a jde o podobný styl, který hraje např. KORN... Tohle vůbec nemusím. Sekvence poslední se jmenuje Subba a taky tu jsou tři věci. Rychlý grind/hardcore palby, hlavně teda "Good flock". O muzice, hlavně o první sekci by se dalo napsat ještě hodně, protože je to velký dílo, ale sám na to nemám ty správný slova. I když tohle až tak moc neposlouchám, musím uznat, že tenhle experiment se zdařil na výbornou. Navíc je to digipack.
šakal


PETR KORÁL

Ty vole, to je mazec! Přesně tohle mě ikskrát napadlo při poslechu nového snímku jihomoravských „prasáků“ Pigsty. Prvních sedm songů alba je v podstatě krystalicky čistý grindcore na té nejvyšší úrovni: vražedný megabrutální nálet v muzikantsky navýsost sebevědomém provedení, z nějž je navíc chválabohu cítit i ohromný nadhled a legrace. V dalších třech skladbách zpívá – a po letech znovu i „zvrací“, až se deathmetalové hory zelenají - Jiří „10“ Sedláček z Dark Gamballe a Pigsty se s jeho pomocí vydávají na zajímavou exkurzi do království experimentální tvrdé muziky. V závěrečných třech věcech, představujících návrat k extrémnímu a přitom skutečně promyšlenému grindu, si pak s nelíčenou chutí pohostinsky zachrčeli pro změnu Killy z Melancholy Pessimism a Puty z Contrastiku. Prostě, není kravál jako kravál – tenhle je prima!


>

INCIPITUM (sk)

Kde sú tie časy, keď Pigsty vydali prvé demo s niekoľkými kúskami hrubého death metalu s nie príliš vážnym myšlienkovým podtextom… Z toho, čo vyzeralo ako recesia, ktorá zúčastnených po roku - dvoch prestane baviť a pôjdu sa venovať “niečomu serióznejšiemu” sa časom vykľula kapela, ktorá doma i v zahraničí žne ovácie u priaznivcov tých najväčších metalových extrémov a naviac sa nebojí ani recesie, ani občasných experimentov a menej tradičných postupov. Zvlášť to platí v prípade druhého a aktuálneho dlhohrajúceho albumu. Ten je napríklad prezentovaný ako (multimediálne, ale viac prezrádzať nebudem) CD, na ktorom sa hlavní aktéri Otyn, Topi, Bormann a Ubina vydávajú za hneď tri kapely - Pigsty, Quadamage a Sugga. Sedem skladieb na úvod je v podaní Pigsty, ktorí tu opäť hrajú neuveriteľne agresívny a rýchly grind core s občasnými deathmetalovými melódiami a disharmóniami a s častým hardcoreovým zasekávaním. Niektoré gitarové linky snáď znesú aj porovnanie s besniacimi technikmi Cephalic Carnage a divoká hudobná smršť je sprevádzaná Topiho prasačím rukotom, zúrivým revom a nechýbajú ani husté, skôr pre HC typické zbory. Aby toho nebolo málo, skladby sú spestrené samplami z českých filmov a prehovorí i Rudolf Hrušínský, ktorý mal na mysli niečo veselšieho. Textová zložka obsahuje príbeh o príchode vesmírnych prasiec, ktorých párenie sa s opicami malo za následok vznik ľudského pokolenia. Quadamage, to už nie je priam grindcoreový príbeh. Nie že by gitary zmäkli, naopak, hudba je poriadne “heavy” a nadobúda až psychedelicko - industriálne kontúry. V pochodových a valcujúcich tempách sa stretávame s futuristickou atmosférou, ktorú podporuje gambalský jazyk, tu viac, tu menej melodicky vyrevovaný a recitovaný “Desítkou” z Dark Gamballe. Zaujímavý pokus, možno sa “prasačia” záľuba v coveroch nemetalových “tvrďasov” dočkala realizácie niečoho vlastného, podobne agresívne naliehavého a hlavne tvrdšieho. Vysoko moderná nakladačka, kde “klasiku” pripomenie snáď ešte tak prasiatko, občas krochkajúce v pozadí. Pigsty sa ako “Sugga” na záver vrátia ku grind coru, avšak poriadne pomiešanému s HC skákačkami a deathmetalovými “včeličkami”. Hudobne teda ide o dosť priamočiaru živelnú kanonádu, v ktorej sa mieša deathmetalový klokot s hardcoreovým skandovaním, revom a občasným kvákavým recitovaním. O to všetko sa postarali Topi, Killy (Melancholy Pessimism) a Puti (Contrastic). Album teda končí v duchu poriadneho výprasku, ktorý zvlášť naživo bezpochyby zabezpečí vykypenie akéhokoľvek metalového kotla. Za pochvalu stojí aj typicky dobrý zvuk zo štúdia Šopa a zaujímavo spracovaný booklet s detailami činnosti vesmírnych návštevníkov. Album ako celok nemá čím sklamať, snáď len príliš ortodoxným grinderom bude cesta k Pigsty vo fáze “Quadamage” trvať trochu dlhšie.
Martin (martin@incipitum.sk)


Whiplash

Poslední CD moravských PIGSTY je hodně zvláštní záležitost. V podstatě je to takové neoficiální 3 way split pod hlavičkou PIGSTY. Vedlejší projekty se jmenují „Quadamage“, ti mě překvapili více než samotná tvorba PIGSTY, která se ale od předešlých desek také posunula o kus dál, a „Subba“. Kvalitní zvuk a zvláštní aranže doplněné samply a klávesami dělají tuhle desku nadčasovou. Prvních 7 skladeb jsou klasičtí PIGSTY, tedy HC death/grind sypanice s všelijakými vyhulenými originálními úchylárnami, které jsou tu však stále jen jako doplněk. Nutno podotknout, že intro v podání Rudolfa Hrušínského už o trochu dříve objevili Alienation Mental na demu „Kopferkingel“. V Quadamage, kteří jsou zde zastoupeni třemi songy zpívá „10“ z Dark Gamballe a jedná se o temnou hudbu s úchylnými kytarovými rify ve stylu Meshuggah, vokálem kombinujícím čistou, zastřenou i jiné polohy a ambientními plochami. Zajímavá experimentální záležitost spadající do kategorie „neo-metalu“. Poslední tři skladby jsou v režii „Subba“ což je d/g sypanice zase více podobná na PIGSTY. Chrchlají zde Killy z Melancholy Pessimism a Putti z Contrastic, takže si posluchač dokáže vytvořit představu, jak to asi vypadá. Občas je doplňuje prasečí chrochtání a kníkání, to abyste nezapomněli, čí CD posloucháte ! Dále je vlisována také multimediální stopa, obsahující video, mp3, fotky a kompletní cd cover k tisku. Parádní anti-korporační počin v době, kdy si i některé alternativní kapely dávají na CD varování o trestnosti neautorského kopírování! Jinak grafika obalu je parádní, texty si po svém přebírají dnešní svět. Všem, kdo rádi experimentují, tuhle desku vřele doporučuji !!!
Alda


METAL Absolute MANIAC

Parádní grindcorová pařba plná pestrých prvků nových Pigsty mám velmi libé pocity. Kapela své fanoušky rozhodně nezklamala a sype si dál poměrně originální grindcore s boží atmosférkou a super hráčskými výkony. Název Pigs Are Back je velmi výstižný. Prasata jsou zpátky a teď vám to pěkně natřou. Významově je hodně podobný názvu placky The Return. Novinka je prostě príma a tak budu hlavně chválit. Album je rozděleno do tří částí. Ta první se jmenuje, jak jinak, Pigsty, a servíruje vám perfektní grindovou sypanici. Tak, jak ji jen Moraváci umí. Druhá část Quadamage je velmi odlišná. Hudebně mi nejvíc připomíná (snad se nebudou kluci zlobit) geniální Meshuggah, ale zde se vyskytuje ve značné míře čistý zpěv, jehož majitel je jakýsi 10. Tato část obsahuje tři skladby a celá je uvedena klasickou hláškou z Quakea III - Quadamage. Velmi působivé. Další část nazvaná Subba nás opět strhává do grindových vod plných agrese a nespoutané energie. Zde si také zachroptěly další grindové kapacity Killy z velmi známých Melancholy Pessimism a Putka z mých oblíbenců Contrastic. Celá deska je uvedená kratičkým intrem, v němž se vás Rudolf Hrušínský zeptá, jestli máte rádi hudbu. a pak se to rozjede. The Universe Pig + Monkey = The Essence of Existence je vynikající drti-jízda, nese stejný název jako dávná prvotina Pigsty. Další skladba The End of All Lies má silně provokující text týkající se vyvracování lidských iracionálních omylů a naivní víře atd., je to má nejoblíbenější na této desce. Za zmínku ještě stojí nářez Pig Football, tahle muzika se mi prostě líbí. Quadamage se nedá moc popsat slovy, má to prostě diametrálně odlišný ksicht než Pigsty. Prvky hudby Meshuggah s většinou čistým zpěvem a celkem chytlavými melodiemi, za to poslední kousek Subba je prostě nášup. Třískladbová šílenost potěší snad každého grindomila. Za fór a ad absurdum považuji závěr, kdy máte možnost slyšet zvukový záznam z hraní Quakea III. Na závěr řeknu asi tolik: Vy, kdo Pigsty znáte, a kdo máte otevřený sluch pro grindové šílenství - kupte to. Myslím, že to dlouho nezahodíte.
Mike - - /23.08.2005


Marastjakcyp

”More powerfull, more horrible, true gods are back… kurva do píči.“ Tuto úvodní, zkrácenou, frázi jsem si vypůjčil z textu k titulní skladbě nové desky Pigsty, která asi parádně provětrá jinak vcelku zatuchlou českou drtící scénu. Velkým plu-sem kapely je, že celou svou tvorbu pojímá s nadhledem a svým speci-fickým smyslem pro humor tak dovede, troufám si říci, zaujmout i posluchače, který by jinak k této hudební odnoži hledal jen těžko cestu. Přesvědčit se o tomto tvrzení měla možnost např. i dobrá dvoustovka posluchačů na nedávno proběhlém 10. ročníku Brutal Assaultu. (PS: Pokud se mi bude dařit vzpomenout si na průběh festivalu v celém jeho rozsahu, dočkáte se reportu i na těchto stránkách :-)). Deska má dvě polohy, rozdělené do tří, vcelku monotematických bloků, přičemž první s posledním jsou identické, tj. vycházejí z jasně identifikovatelné produkce Pigsty, ve které se dočkáte sypaček a grindového běsnění umě nakloubených s prvky hard coru, textově vcelku bez výjimky zaměřené na národ Prasat okupující matičku Zemi s občasným odbočením k tvrdé náboženské kritice. Druhý blok desky nese otisk hlasu a lyriky páně DeSeda z Dark Gamballe. Komu se tedy stýská po extravagantních gambalských textech a odkazu Faith No More v hudbě vyškovských z období desky Robotory (hlavně hlasově, co se 10-a týká, Mike Patton by se asi hodně divil, kde všude by mohl ještě zpívat), má zde možnost plně se vybouřit. Na své si přijdou i příznivci točených riffů, sekanic a dalších „divností“, které zvukem a stavbou připomenou jisté kultovní Švédy. Na něco málo přes 12-ti minutách se tak na vás zničeho nic ve druhé polovině desky vyhrne totální překvapení, které mě, upřímně řečeno, baví z celé desky nejvíce, resp. baví mne jako jeden velký nedělitelný celek, kdežto u zbytku tvorby ještě nějaké ty rezervičky cítím. Čimž však nechci ani zdaleka naznačit, že by se mi „vlastní“ tvorba Pigsty nelíbila, prostě se mi jenom tento úlet zamlouvá více. Ponechme teď však stranou tyto tři skladby (Tabalabadach, Farret, Gebr Ghare – už jen názvy jasně napoví, odkud vítr vane) a pojďme se podívat na zbylou náplň. Úvod obstarává vysamplované intro, na kterém se „podílel“ Rudolf Hrušínský. Zaslechnout jej je možné ještě téměř na konci sedmičky Pigs Football, jež předznamenává následující Meshu/FNM pasáž. Jestli jsem „veselou“ připomínku identifikoval správně, jedná se o repliku z geniálního filmu pro všechny romantiky Spalovač mrtvol. Od druhé skladby v pořadí The Universe Pig + Monkey = The Essence of Existence následuje pekelná prasečí grindová jízda prokládaná jednak hardcoreovými rytmy/riffy a jednak samplíky z tvorby uznávaného i zatra-covaného skladatele Zdeňka Lišky, které skladby posunují až někam k industriálu. Obzvláště silně tato míchanice dokáže oslovit ve čtvrté Crush, dále Angels, titulní Pigs are Back a již zmiňované Pig Football. Z řady „netradična“ vyčuhuje i Good Flock, kde je využit jak vokál extrémní, jehož inspirace by se možná dala vystopovat někam k prasečímu chropotu, ale zároveň je zde i vcelku překvapivý náznak zpěvu (do této skladby spíše převažoval řev). Pokud bych měl začít sumarizovat slyšené, nemám na výběr jinak než CD pochválit, a to jak po stránce hudební – vydařený zvuk, i přes výhrady, které mám k virblu (ale asi to tak kluci chtěli, vzhledem k jeho velké průraznosti se dá jen těžko přeslechnout), tak po stránce lyrické - zajímavé a úderné texty (speciálně chválím End of All Lies). Jak jsem výše již podotkl, z desky je zároveň cítit i velká nadsázka a pohodová atmosféra, ve které se zajisté točilo. Poklonu směřuji i ke zpracování bookletu a vůbec celému vizuálnímu ztvárnění desky. Je vidět, že i u nás existuje v této hudební odnoži kapela, která o své hudbě přemýšlí trochu dále a dokáže své vize realizovat ve smysluplné dílo. PS: Ještě bych se chtěl klukům omluvit za opoždění recenze (původně měla vyjít před 14ti dny), ale sami to asi znají, že někdy si dá člověk více „takového tabáčku“ a pak se snadno zapomene :-) Slibuji, že se nad sebou zamyslím, protože jsem se nenašel ani ve velmi rozsáhlé děkovačce na konci bookletu. :-) ..::.. 8.5/10

bizzi’s view: Ano, ano! „Máte rád hudbu? Citliví lidé hudbu milují...“ a já zas miluju Pigsty! „Kurva do piči!“, to je hookot! Maximální nasazení, maximální energie, maximální jízda s maximálním zážitkem! Nic takto naťápnutýho jsem z našich krajů snad ani ještě neslyšel! Pigs are Back má celkem tři roviny, správnej praso čitelnej zvuk s konzer-vačním virblem, grindový náklepy a promyšlený riffy, občasný hc či crust křepčení, rytmizovaný sekací riffování, futuro samplování, prasoryk, vřískot, sborové vyřvávky, experimentální i osvěd-čený postupy, hosty, supr bůklet, cd-rom... naprostá tutovka a prozatím domácí album roku!!! ..::.. 9.25/10
PIGSTY: Topi – zpěv, Bormann – kytara & zpěv, Ubina – baskytara & zpěv, Otyn – bicí & kytara hosté: 10 - zpěv (Quadamage), Putka - zpěv (Subba), Killy - zpěv (Subba), Zdeněk Liška – samply, Rudolf Hrušínský - hlas (1 + 7)
13 / 42:53
prasečíci vrací úder: i_pigsty > Sensitive People Love Music, The Universe Pig + Monkey = The Essence of Existence, End of All Lies, Crush, Angels, Pigs are Back, Pig Football, ii_quadamage > Tabalabadach, Farret, Gebr Ghare, iii_subba > Good Flock, False Preachers, Blind Lambs
bizzaro


DIABOLICAL CONQUEST

Yes, shit, that's their war cry! And as scary as it seems, it's true! The evil pigs are back! Back from the planet Ur-anus! So run from your wives! I mean run for your lives! They've sure had a helluva journey - from being mere farm pigs to elite space lab guinea pigs and eventually having being sent into outer space where they somehow reach planet Ur-anus on which, after some unmentionable events having occurred, a good deal of their stretchy fats were transformed into brain cells. Now they've become incredibly intelligent and sophisticated and have come back for retribution - the extermination of the entire human race on this planet that hasn't really been very kind to them. And while they are seen floating around in astronaut suits in outer space, on earth they come dressed in black suits with black ties. Their code name is P.I.B (Pigs In Black) and their strategy is to attack in three stages: 'Pigsty', 'Quadamage' and 'Subba'. Their first wave of attack, 'Pigsty', is an expected advancement from their last release 'Spiders' in almost every aspect. Here every move of theirs is not only well planned but it's superbly co-ordinated and flawlessly executed with renewed vigour. Their songs are more structured than ever and it makes their attack more elaborate and effective. They've taken care of their past shortcomings like replacing a slightly trebly production with an impeccable one. Fans of 'The Return' will be elated to know that they have brought back their cinematic feel which is like watching a movie wearing 3-D glasses with a DD (Double Dolby) Surround Sound where you will not only see but actually feel the army of pigs running straight into your crotch, gnawing wildly and tearing at it. “Angels” is a terrific example of that which easily happens to be the highlight of this album. That song with its alien feel is so eerie that it will make the hairs on your ears stand up and if they happen to be already standing up, then it will make them do a Mexican wave. Over that, the pig vocalist Topi squeals and squeals into the microphone in his astro-suit as if he happened to float into the earth's atmosphere and suddenly discovered gravity. Your crotch on the other hand won't need too much gravity to let go of its contents. I don't think you will get to hear any other band like this, forget a grind one. This is truly mind-blowing stuff, original and sublimely played with all excellence in all the departments. This part of the album or rather the first wave of attack alone is enough to inflict deserving damage on your wallet. Their second wave of attack 'Quadamage' is most surprising. Here these sly yet fat pigs attempt to disguise themselves among the commercial nu-metal crowd of say Korn, Rage Against The Machine and the likes. I wouldn't say such a move was called for but they do it anyway. The music here is slower, groovier, and err, jumpier and is assisted by a thicker, down-tuned production. While I'm not a huge fan of this type of music, some parts are actually pretty cool like say in the song “Ferret” where the shouted gruff vocals transform into shocking squeals which sound like a piglet being wrung with both hands, the same way you would have to do when you soil your underwear (accidentally, or otherwise) and you're left with no option but to wash it. I guess the only difference is that wringing your underwear would kinda clean it whereas wringing a piglet would make it release the sorta stuff that would soil it. Hmm…anyway, 'Quadamage' is not all that bad as it gives you a change from their intense first wave of attack and well its just three songs. Things start making sense after they unleash their third wave of attack, 'Subba'. It's now apparent that they've used their gay disguise to get back to their old village and regroup with their primitive breed. The music here is similar to their debut album 'The Return' although not quite the same. Here the squeals are rare and you've got mostly hoarse shouts in their place along with some other arbitrary vocals. Where the music is concerned, it's still very brutal and unbelievably fast but they don't seem to be under pressure to conform to the Pigsty sound – they have a few full-fledged death metal riffs, a distinct black metal riff in “False Preachers” which also has Gut like grind beats and the last song even has a short rapping part. The riffs are very catchy and gritty and some of them like in the songs “Blind Lambs” are so menacing that it sounds like the background music of some creature movie like say Jaws, only instead of a shark you have an army of pigs behind your prized ass. It will be very interesting to hear what this ‘band' is capable of in future. I feel it would've been better if they had released the music apart from 'Pigsty' on a proper split cd instead of having it like a long unofficial 3-way split. If they had written a few more Pigsty songs in place of them then ‘Pigs Are Back' would've probably been a monumental epic album of some sort, but even then, this is without a doubt one of the best albums to be released in 2005.
Rating: 8.9


LUDZIE WY ŚWINIE……….. CHODUJCIE!! Takim motto można tylko rozpocząć recenzję najnowszej produkcji grindujących „świń” z Czech. Przyznam się, że mam malutki orzech do zgryzienia, jeśli chodzi o ocenę tej płyty. Problem polega na tym, ze całość jest podzielona na tak zwane trzy etapy: Pigsty, Quadamage i Subba. O ile część pierwsza nazwana po prostu PIGSTY, to 7 cudnych, grindowych, urywających łeb kawałków, typowych dla twórczości Czechów, to pozostałe dwie części są lekko inne i nie koniecznie przyswajalne. Zwłaszcza irytująca na maksa jest część środkowa zwana Quadamage, która to po części przypomina dokonania Korn i innych tego typu nowoczesno-metalowych śmieci wspomaganych samplami i innymi bajerami. Wciśnięcie takich trzech kawałków w sam środek płyty, przerywając naprawdę porządne granie jest dla mnie zwykłym krokiem samobójczym. I nie chcę tutaj słuchać pieprzenia na temat improwizacji, rozwoju czy eksperymentowania zespołu z dźwiękami, bo to po prostu jest żenada. Można było te stęko-jęki wydać na oddzielnym CD i myślę, ze byłoby to z wielką radością zarówno dla fanów grinda jak również pozostałej reszty. Trzecia część: Subba – na całe szczęście wraca do korzeni PIGSTY i chociaż brzmi bardziej jałowo i mniej czadowo, to jednak poprawia wizerunek płyty po tych trzech gniotach wciśniętych w środek płyty. Cóż, nie wiem czy się cieszyć czy płakać, bo PIGSTY sami zniszczyli swój album, który po tym, co zawarte jest w pierwszej części, miał prawo być jednym z lepszych płyt grindowych w tym roku, a tak…. pozostał niesmak lub Quadamage – jak kto woli. Mnie takie eksperymenty nie biorą, widocznie jestem za stary na taką ściemę. Pierwsza część PIGSTY i Subba oceniam na 9, nieszczęśliwe Quadamage oceniam na 2, średnia wychodzi niewiele ponad 5, więc zaokrąglam na 6. Sorry… ŚWINIE nadeszły – lekko rozczarowując… No, nie wybaczę im chyba tego Quadamage nigdy!!!!
Dodane: July 20th 2005
recenzent: ROBERT ŁĘGOWIK


yes people the pigs are back and with a vengeance it seems,and more brutal than ever,but still creative in their output,the gutturals are ever present and the hardcore vocals are more ever present in the mix and some eerie passages i the songs,especially in track 2 (the universe pig+monkey=the essence of existence),some obscure parts appear here and there and as the cd keeps playing there seems to be some sort of concept going on,the cd is spilt into 3 parts and is evident thats its a 3 way split cd with having 3 bands within the pigsty ranks,maybe its only for this cd,i,m not sure as no promo was sent with the cd so i have to make assumptions on my own,namely stated on the cd as pigsty for tracks 1-7,quadamage for tracks 8-10 and subba for tracks 11-13,quadamage sounds very much like meshuggah mixed with faith no more,which i,m not too sure about as that type of music does nothing for me but all in all its very very well played and the production is excellent,whilst subba is very much like pigsty with more brutal vocals,on the cd its stated who guests on what part of the cd,theres much variety on this cd and it also has plenty of bonus material like cd rom live vids and a exclusive vid from pigsty in the studio recording this album and band photos and more,quite a original concept for a new cd which like me will take people by surprise.


9.5/10